neděle 25. listopadu 2012

On the road: Val u Králik

Toto je první článeček ze série tipů na výlety. Všechno budou mnou osobně ozkoušené trasy, většinou při nějaké skautské akci, doprovozené vlastníma fotkama.

Val u Králik je rozhledna v blízkosti známého kláštera na Hoře Matky Boží. Vznikla někdy v roce 2003 jako vysílač vodafonu. Nachází se na kopci vysokém 785 metrů (osobně jsem si myslel že je někde okolo 650...)
U rozhledny není žádná pokladna, jen půltek a proto je přístupná na vlastní nebezpečí, celoročně a zdarma. V létě se sem dá dojet autem po asfaltce, v zimě na běžkách. Vede sem žlutá značka z Králik nebo od Svaté Trojice. Po silnici se sem dá dojít i od Červené Vody a Horní Orlice.


Za dobré viditelnosti jsou krásně vidět Jeseníky, Králický Sněžník a Orlické Hory. Slabším povahám výstup nedoporučuji - je pěkně vidět podlahou až na zem a jistotě moc nepřidá to že je rozhledna "jenom" šroubovaná.




Jako možné pokračování výletu doporučuju buď Králíky s tvrzí Hůrka nebo pokračovat po žluté na Svatou Trojici a Severomoravskou chatu, dá se dojít až do Hanušovic.

Aktualizace 25. listopadu 2012:

Na Valu jsem byl nedávno potřetí a pěkně tam fučelo! A ten pohled dolů!




sobota 24. listopadu 2012

Mravy dělaj člověka


aneb jednoaktová hra s poučením již v názvu

Osoby a obsazení

On - prošedivělý elegantní padesátník v pěkném kabátě a šále, nese nákupní tašku
Ona - spokojená veselá padesátnice v pěkném kostýmku s nepříliš levnou kabelkou

Lokace

Přechod pro chodce se semaforem, odpolední špička

První obraz

Příchází On a Ona, zavěšení do sebe, On nese tašku se společným nákupem, na semaforu svítí červená.
On: (Nátáhne sopla až z paty s patřičným zvukovým efektem a plivne na silnici před sebe)
Na semaforu se rozsvítí zelená.
On: (Trhne s Ní) Jdem!

Dle skutečné události 23.listopadu 2012

čtvrtek 8. listopadu 2012

Z nedělního nákupu

"Bude to čtyřicet korun" oznámí mi prodavačka, kterou jsem vyrušil od vytírání obchodu v neděli dopoledne chvíli před zavíračkou. Skládám dva protlaky a pepř do tašky a ještě se koukám, jestli přece jen nevezmu něco z toho chlaďáku. Mezitím se k pokladně dostala paní kolem pětapadesátky v kulichu co vypadá že si akorát odskočila od plotny. "Jedny červený Marlbora vás poprosím. I když bych neměla. Zase jsem strašně zhubla." Prodavačka jí podává krabičku. "Jé, co já bych dala za to shodit pár kilo." "Ale za jakou cenu, paní..." Vycházím z obchodu a vidím jak si milovnice Marlborek odsunula kulich z holé hlavy.
Sepsáno na základě skutečné události 4.11.2012