Takové zamyšlení při pondělku

Zítra mám zkoušku z makra dvojky. Ideální čas na to odkládání učení, kterému se dřív říkalo flákání a dnes se mu říká prokrastinace. Prý mám něco napsat na blog, říkala didi. Třeba o tom, že Minská a Horova jsou pěknej tankodrom a zaparkovat v šest večer v okolí Jugoslávské je otázkou štěstí a pevných nervů. To ale každej ví.

V blízkém okolí (ať už sociálně nebo geograficky) se spousta lidí dala do podnikání, budování kariéry nebo podobných záležitostí. Co dělám já?

Chystám tábor. 

Je to věc, která se mi po započítání všech nákladů obětované příležitosti těžce nevyplácí. Mohl bych vydělávat bambiliony na super brigádách ve společnostech zvučných jmen. Ty tři týdny a tři dny pro mě ale mají mnohem větší hodnotu než to, co bych si vydělal. 

Vidět prázdnou louku. Nakládat traktor. Vařit kotlík. Somrovat řízky. Vědět kdo je s kým ve stanu a družině dřív, než se to dozví oni sami. Usínat za šumění potoka. Plážička. Sledovat překvapené tváře. Králičák. Táboráky. Tajně fandit jedné družině. Dvoudeňák. Přežrat se plňenou paprikou. Na chvíli z toho vypadnout. Velkolepé finále. Nakládat traktor. Vidět prázdnou louku...

Možná se mi to někdy vrátí jako bumerang, možná velmi brzo. V tu chvíli si ale vzpomenu, že to úsilí stálo, stojí a bude vždycky za to. Tábor mi nikdy nepřinese peníze. Přinese mi zážitky, zkušenosti a vzpomínky, které jsou na celý život.

Sakra jak já se těším!

Humus, Hrůza, Heršpice

Jak možná víte, už od června loňského roku je mým přechodným bydlištěm malebná víska, která je již téměř sto let součástí Brna. Horní Heršpice. Pro podrobné seznámení doporučuji tento iHyiho blog. Bydlení tu má své výhody (třeba nová Vietnamská večerka, která má otevřeno skoro furt) i nevýhody (spoustu lidí neví, kde jsou Horní Heršpice).

Včerejší den a dnešní noc mě ale rozpálily do běla jako pověstnou hospodu Hrbatý Hrozen.

Jelikož brněnští školáci mají tento týden Jarní prázdniny, nese to s sebou nutné úpravy jízdních řádů MHD. Po nedávné úpravě se do Heršpic dá dostat celkem pěkně čtyřmi linkami (49, 50, 59 a 509). Z Heršpic ale už jen dvěma (49 a 50). Teď si představte, že hustě sněží, je po jedné hodině odpolední, vyrazíte z domu do práce, nedoběhnete čtyřicetdevítku, protože za chvíli pojede další, je přeci pracovní den, dojdete na zastávku a tam jízdní řády zvěstují radostnou novinu:

 

Dalšího autobusu se dočkáte za 20 minut, protože oba jedou současně. Za 20 minut se z Heršpic dá pohodlně dostat MHD na Hlavní nádraží (s přestupem v Komárově) nebo do Komárova dojít pěšky a ještě se kochat ovečkama na Jižanském dvorku. Do změny jízdních řádů tu býval vzorný proklad obou linek (po 5, 10, maximálně 20 minutách se obě linky střídaly). Někdo zjevně myslel.

A víte co je na téhle autobusové situaci nejlepší? Když vás ve vánici, v půli cesty do Komárova mine o deset minut zpožděná padesátka.

Divácky atraktivnější je ale můj zážitek z koupelny. Chápu, že pokud sdílí jednu koupelnu cca 7 lidí (4 kluci a 3 holky), je těžké tam udržet pořádek. To ale neomlouvá:

• dlouhé vlasy všude (na sprše, ve vaničce, ve výlevce, na MÉM ručníku, na klice...)
• louži vody v místě, kam se dá ta voda dostat snad jen tím, že natáhnu sprchu a pustím vodu tím směrem
• rozpatlanou špínu po podlaze (podobný s*anec jsem viděl snad jen na ConCordii, když tři dny v kuse lilo a tábořiště se proměnilo v jedno velké bahniště)

A co je na tom nejsmutnější? To, že míra bordelu roste exponenciálně v závislosti na 

• počtu holek, které se tu vyskytují
• blížícím se čtvrtku, kdy dochází uklizečka

Děkuji vám za pozornost.

Howgh.

P.S.: Koupelnové bordelářky podezírám i z toho, že napsaly ty jízdní řády.

Mravy dělaj člověka

aneb jednoaktová hra s poučením již v názvu

Osoby a obsazení

On - prošedivělý elegantní padesátník v pěkném kabátě a šále, nese nákupní tašku
Ona - spokojená veselá padesátnice v pěkném kostýmku s nepříliš levnou kabelkou

Lokace

Přechod pro chodce se semaforem, odpolední špička

První obraz

Příchází On a Ona, zavěšení do sebe, On nese tašku se společným nákupem, na semaforu svítí červená.
On: (Nátáhne sopla až z paty s patřičným zvukovým efektem a plivne na silnici před sebe)
Na semaforu se rozsvítí zelená.
On: (Trhne s Ní) Jdem!

Dle skutečné události 23.listopadu 2012

Stařenky v MHD

V posledním týdnu jsem zažil při cestování brněnskou MHD dvě celkem vtipné situace, jejichž hlavními aktéry byly elegantní stařenky, tak kolem sedmdesáti let.

Situace první

Mendlovo náměstí, fouká silný vítr a začíná pršet. K odjezdové zastávce najede trolejbus linky číslo 37. Na zastávce stojí stařenka s igelitovýma taškama a vede družný rozhovor s vedle stojící slečnou. Obě nastoupí, sednou si proti sobě a rozhovor pokračuje. Najednou se řeč stočí k počasí a větru. Stařenka popisuje jak jí to potrhalo tašku, načež v taškách začne hrabat a přeříkávat na hlas, co tam má a co nemá. Načež přestane hrabat, podívá se na proti sedící slečnu a prohlásí: "Ježiš, já tu k sobě mluvím, jako bych jela do Černovic a ne do Kohoutovic!"

Situace druhá

Tramvaj číslo 1, ranní špička, kontrola jízdenek. Revizor šalinkarty kontroluje jen letmo, děkuje a rychle postupuje vozem. Sedící dáma kolem sedmdesáti let podává revizorovi šalinkartu.  Revizor ji bere do ruky, podívá se na šalinkartu, pak na dámu, pak zase na šalinkartu, načež vrhne na dámu vražedný pohled, jako by říkal: "Dojela jste madam!" Dáma k revizorovi vyšle pohled: "Ale já mám přeci šalinkartu v pořádku." Revizor ještě chvíli probodává blednoucí seniorku a její důchodcovskou šalinkartu pohledem, načež se usměje, podá jí šalinkartu a říká "V pořádku, děkuji." Šalinou se od srdce vydešené stařenky ozve zvuk podobný odstřelu v kamenolomu... A pak že s revizory nemůže být legrace.

Na Cejl bude jezdit lanovka

Dneska cestou šalinou po Cejlu jsem si vzpomněl na šílenou reklamu na kovošrot, kterou na Krokodýlu pouštějí alespoň jednou za hodinu, která končí slovy: "...a na Cejl jezdí lanovka a ligu vede Zbrojovka!" Tahle reklama společně s webem ŽítBrno.cz mě přivedly na myšlenku napsat vlastní mystifikační článek. O lanovce na Cejl!

Kancelář pro dohnání Prahy nejlepšího Krněnského magistrátu představila v těchto dnech svůj nejnovější projekt. Jde o lanovku na Cejl. Vedoucí nejpokrokovějšího subjektu veřejné správy severně od Alp, Maruška Ž., nám tento záměr vysvětlila takto: "Krno se rozhodlo Praze konkurovat a překonat ji i v počtu různých hromadných dopravních prostředků. My tu ale nechceme metro.  Už za císaře pána se totiž tvrdilo, že podzemí patří mrtvým. V rámci 3.okruhu verbálních priorit "N" nalezeneme i výraz "nadhled". Lanovka pro nás proto byla jasná volba." Realizací projektu byly pověřeny Technické Sítě Brno a.s., jejich zástupce uvedl: "Pro lanovku místo metra hovoří i fakt, že brněnské kanály jsou i tak dosti přetížené a v současné době vyhrazené především pro konšele města, kteří se jimi musí naučit chodit, což musí proběhnout s vyloučením veřejnosti".

Příklad lanovky v ex-sudetské oblasti: Liberec - Ještěd

Plánovaná lanová dráha nahradí ve své trase plně současné šaliny 2, 4 a 9. Trasa povede z Malinovského náměstí nad ulicí Cejl až na křižovatku s Vranovskou a Francouzskou ulicí. Jediná mezistanice vznikne v prostoru dnešní zastávky šalin Tkalcovská. V centru vznikne stanice lanovky doslova a do písmene na půdě Mahenova divadla. Zdroj blízký brněnským divadelním kruhům prozradil, že v provazišti je s ukotvením lanové dráhy počítáno již od doby elektrifikace divadla T. A. Edisonem. Opačný konec lanovky bude navázán vestibulem na Finanční úřad Brno II.

Stavba lanovky by měla začít již v zimě letošního roku.  Celý projekt má i svou sociálně přínosnou stránku. Zemská správa sociálního zabezpečení k tomu dodává: "V souvislosti zavedením dopravního prostředku vyšší kategorie budou tramvaje na Cejlu minulostí. Demontáž tramvajové trati nebude zadána místním sociálně slabým, ale i přesto vytvoří několik desítek pracovních míst a rozhýbe místní ekonomiku." Kromě práce při pozvolné demontáži kolejí a trolejového vedení vzniknou pracovní místa pro drobné lupiče obírající občany Vinohrad, Židenic a Obřan, kteří vyrazí z centra domů raději pěšky.

Ukázky vozů lanovky na Cejl 

Dodávkou kabin pro cestující byla pověřena mimořádně bez výběrového řízení prodejna plechových hraček na Zábrdovické ulici. Ta již v současné době nabízí dva modely lanovky na klíček a podle magistrátu je schopna vyrobit i lanovku na klíč.

Koncepce celé investiční akce bude frutifikovat ghetto Cejl, které se bude moci bez vnějších vlivů způsobených tranzitní tramvajovou dopravou dále rozvíjet.