pondělí 31. října 2011

31. října

  • 1517 přitloukl Martin Luter na dveře kostela svých 95 tezí, které odstartovaly reformaci.
  • 1821 se narodil Karel Havlíček Borovský.
  • 1967 prošla Prahou studentská demonstrace, která předznamenala Pražské jaro
  • 1989 se schůze ROH v n.p. Kancelářské Stroje Hradec Králové poněkud protáhla...
  • 2011 dosáhl počet lidí na zemi 7 milionů
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/31._%C5%99%C3%ADjen a vlastní život

No není podzim krásný?


Ať mi nikdo neříká, že na podzim je hnusně. Sice může být občas depresivní počasí, ale příroda umí vykouzlit taky spoustu barev...a to se mi líbí, stejně jako tyhle popínavky na Lipnici.

Jarek a Hanka, dvojka pro tento den...


Hana Hegerová: Všechno nejlepší

neděle 30. října 2011

Ach Piko, proč jen jsi Piko?


Jelikož se můj pseudonym rozšiřuje i hojně mezi skautské řady a spoustu lidí to zarazí, rozhodl jsem se zveřejnit tento krátký textík, který jsem sepsal v roce 2007.

S mojí přezdívkou se to vyvíjelo docela dlouho. Když jsem začal chodit do skautu, byl jsem děsně chytý a zvídavý dítě a můj zájem číslo jedna byly mašinky...věděl jsem například kolik kilometrů kolejí je v České republice a na otázku kolik je tu teda pražců jsem odpověděl, že se to přece dá spočítat ;o) No a tak to furt byly mašinky sem, mašinky tam. No a pak to přišlo – před táborem 2001 si Michal Kulka přečetl knížku „Safírová stezka“, kde má jedna z hlavních postav přezdívku Piko – a to podle modelových vláčků z NDR. Já už tehdy modelové vláčky měl taky, a tak mi Michal a ostatní kluci začali říkat Piko. (A jenom dodám že vláčky značky Piko jsem nikdy doma neměl, protože to jsou hánuly a já mám tétéčka ;o))

Doufám, že už je to všem jasné. Jako první s blbým dotazem, jestli je to od pervitinu přišel jistý bratr...no nebudu ho jmenovat. Od té doby se to táhne...tak tomu možná učiním přítrž :)

středa 5. října 2011

Smolař a snílek

Ač se může zdát že vypadám celkem spokojeně, vnitřně tomu tak není. Upadám do šedivý kaše splínu, zrovna, když je venku tak hezky. Doufám, že se z toho nějak vylížu. Z týhle kaše mě musí někdo pomoct, někdo na koho jsem dlouho čekal a koho se asi nedočkám, protože nevidí, že jsem v kaši a moji mísu kaše jenom míjí. A co je nejhorší - mě se o tom už i zdálo, Freud by měl radost...

Tak pokud mě někde potkáte, vězte, že není vše takové jaké je to na povrchu.

Aktualizace: Kdybych nebyl blbej a nepsal tyhle výlevkový keci, mohlo to bejt třeba všechno jinak. Kor když si srovnám běh událostí!