...a že se sebou necháte jednat jako se substrátem, aneb další pokračování filipiky proti monopolnímu železničnímu dopravci. Tentokráte o zpožděních.
Pominu-li páteční hodinové čekání ve Staré Pace, v čekárně, která smrděla jak záchody v hospodě páté cenové kategorie (a někteří cestující proto dobrovolně čekali v desetistupňovém mrazu před budovou), zažil jsem dnes moc pěknou cestu do Brna, která mě přivedla na zamyšlení nad odškodněním cestujících, kterým se občas dráhy rády pochlubí.
Nejprve necháme promluvit drážní stránky (zdroj):
Jaké odškodnění dostanete?
- 25 % z ceny jízdenky, pokud celková cena jízdného pro jednosměrnou cestu pro jednoho cestujícího činí nejméně 400 Kč při zpoždění 60 až 119 minut
- 50 % z ceny jízdenky, pokud celková cena jízdného pro jednosměrnou cestu pro jednoho cestujícího činí nejméně 200 Kč při zpoždění 120 a více minut
Tolik ČD, teď si to spočítáme. Podle ceníku 1 musí běžný cestující urazit vlakem Českých Drah alespoň 310 kilometrů, aby projel 400 Kč. Při cestě z Prahy je to zhruba vzdálenost do Polomi na Severní Moravě (311 km, cca 3 hodiny 15 minut po koridoru) nebo z Brna do Liberce (312 km, 5 hodin 15 minut nejprve koženkovým rychlíkem, následně motorákem, případně třikrát přesedat). Jenže se bavíme o cestujícím, který nemá žádnou slevu na služby ČD.
Pokud vlastní takový cestující dráhami propagovanou IN-kartu a má aplikaci IN-25, musí se vydat alespoň na 416 kilometrů dlouhou cestu. Tak daleko je z Prahy do Bocanovic na Těšínsku (předposlední stanice před hranicí se Slovenskem, minimálně 4,5 hodiny ve vlaku, použijete-li Pendolino) nebo z Brna do Třebušic u Mostu (5 a půl hodiny ve vlaku, minimálně 2 přestupy).
S kartou IN-50, která stojí na rok 2.990 Kč a opravňuje Vás k cestám za poloviční ceny, musíte tudíž urazit dvojnásobek toho co běžný cestující, abyste vůbec mohli po cestě počítat s nějakým odškodněním. Tj. podle propočtů je to 620 kilometrů - zhruba vzdálenost z Chebu do Bohumína. Nějakým záhadným způsobem ale online kalkulačka jízdného neumí za jízdenku se slevou IN-50 napočítat více jak 383 korun. Tím pádem nemáte při cestě přes celou republiku, která i s pendolínem trvá minimálně 7 hodin a zpoždění, které dosáhne skoro 2 hodin nárok na nic. Majitelé zákaznické karty, kteří by se měli cítit jako preferovaní zákazníci tedy v konečném důsledku ostrouhají.
Většina zpoždění, která nejvíce otravují lidem život ovšem nepřesáhne půl hodiny a rozhodně se nekoná na dálkových trasách. Příklad z dnešního rána. Spojení Hradce Králové a Pardubic zajišťují kolem 7 hodiny ranní rychlík a spěšný vlak, jedoucí asi ve 20 minutovém intervalu. Rychlík 70 minut zpoždění, spěšňák 20. Rozvázané přípoje, studenti přijíždějící pozdě do školy, pasažéři ze dvou spojů namačkaní do dvou vagónů. Takových situací se denně stává jistě mnoho a myslíte že ČD někoho odškodní? Děkujeme, že jezdíte s námi.
Mimochodem - proč České Dráhy nemají oficiální profil na Twitteru? Protože by se na sebe nic hezkého nedozvěděly. Při dnešní cestě jsem zpožděným spěšňákem dojel z Hradce do Opatovic, kde se vlak zastavil a vypnul motor. Tož jsem si postěžoval na Twitteru s hastagem #ceskedrahy. Asi o minutu později jsme byli z vlaku vystoupeni, že prý "zamrznul kompresor". Pokud máme líh, můžeme to zkusit opravit, pokud ne, musíme si přestoupit do osobáku. Sbohem ECčko, sbohem včasný příjezde do Brna - ještě že jsem jel o dvě hodiny dřív než jsem skutečně potřeboval. Ale zpět k twitteru, po kliknutí na zmíněný hastag vyjede asi takový obrázek:
Za všechny tyto lidi opět vzkazuji děkujícím drahám: Není zač!
P.S.: To, že ve vlaku Eurocity najdu funkční záchod až na pátý pokus je taky pěkná vizitka.
Žádné komentáře:
Okomentovat